Pokušení techniky nade vše (bez reflexí)

Občas můžeme vidět trenéra přeceňovat techniku, s níž pracuje. Snadno

se pak zapomíná, že technika není cílem výcvikového dění. Technika je pou–

ze prostředek, kterým se k cíli směřuje. Zejména začínající trenéři (nebo tre–

néři bez odpovídajícího psychologického vzdělání) mohou mít tendenci pře–

ceňovat strukturu či komplikovanost techniky a podceňovat dění skupiny.

Výcviková technika ovšem nikdy nepracuje sama. Je pouze podkladem,

hybným momentem a inspirací pro skupinové dění a prožitkovým podkla–

dem pro následující reflexe, jež shledáváme podstatou výcviku. (Bez do–

statečného reflektování daného dění nejde o skutečný výcvik v pravém

smyslu toho slova ­ ne že by byla nouze o negativní příklady např. v oblasti

komerčně provozovaného teambuildingu ­ frekventant nepracuje se zážit–

kem a nerozvíjí zkušenost skrze reflexi a zpětnou vazbu.)

Pokušení silné zkušenosti

Na předchozí „pokušení“ navazuje i opakovaně pozorovaný jev, kdy

někteří trenéři outdoorových výcvikových postupů, zakázkového teambuil–

dingu jako by prahli po stále silnější a intenzivněji navenek nepřehlédnu–

telně dramaticky projevované mezní zkušenosti. Jako by někde ve skrytu

zůstalo přesvědčení, že mezní zkušenost je cílem výcviku. A pokud se ne–

děje vnějškově nápadný prožitek, pak je to chyba a není to účinné.

Narážíme tady opakovaně na předsudek, že jen mezní situace mohou

člověku otevřít cestu k sebepoznání, změnit něco v něm i kolem něho.

Dlouhodobě se přeceňuje hodnota jednorázového stresu a nedoceňuje jeho

interindividuální variabilita. (Vždyť co může být pro jednoho mezní situa–

ce, je pro druhého možná zanedbatelná záležitost a naopak.)

Lidé, kteří prošli např. ohrožující situací s pocitem, že neobstáli, jak by

si představovali, se mohou vrátit do světa mimo výcvik s dlouhodobým psy–

chickým traumatem, které bez ošetření zpětnou vazbou může navozovat

řadu dalších komplikací. 

Pokušení jednorázové změny

Poměrně často můžeme v roli vedoucího výcvikových postupů také pod–

léhat iluzi trvalé změny. Pokud se něco změní teď, změní se to navždy. Za–

pomínáme na dynamiku vývoje jedince i na okolnosti a vlivy prostředí,

v němž žije svou každodennost. Podceňujeme vliv situace i vztahové kon–

figurace (s jinými lidmi můžeme být jiní my i naši frekventanti).

151